Vy nemáte radost?

  Nejsmutnější u nás byla asi Česká televize. Její redaktoři a pozvaní hosté se doslova předháněli ve studiu v naprosto neposlouchatelných komentářích a úvahách o tom, co přinese změna vlády ve Washingtonu. Postupně je opustil Shapiro, nyní i velký dobrodinec Obama.  A Donald Trump si opravdu nedělal problém při tiskové konferenci utřít redaktora CNN, z ČT se tam bohužel nikdo nedostavil. Kdyby Trump tušil, jakým způsobem k němu přistupuje naše veřejnoprávní stanice, seděl by její reprezentant ve stejném koutě, jako ten z CNN. Je až s podivem, kolik rádoby odborníků umí ČT dodat a dotazy redaktorů nasměrovat k tomu, aby vypouštěli z úst takové nesmysly a ještě se při tom tvářili seriózně.

   Hystericky reagovali i příživníci z neziskových organizací, kterým jde o živobytí. Jejich závislost na státní pokladně a různých fondech, to i včetně důmyslného systému miliardáře Sorose, je ukázkovým příkladem toho, jak jde zbytečně plýtvat penězi potřebnými úplně někde jinde. Zastaví li se jejich přísun a nebude li možnost dále zdůvodňovat vlastní existenci, dopadne hodně těchto jedinců tvrdě na dlažbu a budou muset dokonce začít pracovat. Je třeba si také uvědomit, že Sorosův boj o nadvládu nad světem pokračuje, a jestliže si CNN přála atentát na Donalda Trumpa a dávala k němu návod, leckdo jiný by klidně poslal pár dolarů na smuteční věnec potřebný k slavnostnímu obřadu, jehož hlavní hvězdou by byl právě Soros. Po přečtení těchto slov by se Šimon Pánek zvrátil ve svém křesle.

  Další srdceryvný pláč byl slyšet ze všech evropských metropolí, v nichž se drží vlády sociálně liberální zločinci, Zelení a jim podobná společnost. Nejdříve totiž nový americký prezident ukončil nesmyslné dohady o dopadu lidské činnosti na změny klimatu na Zemi, to by mělo trápit právě mladého Stropnického a jeho souvěrce, poté se rozhodl vyřešit především problémy v USA. A začne li brzy jednat i s Vladimírem Putinem, zůstane Evropa v bahnech zvaných migrace, sankce vůči Rusku a rodící se džihád poměrně osamocena. Což by mohlo uvolnit ruce i politikům volajícím po zásadních změnách a rozpadu EU. Marine Le Pen jde v čele tohoto šiku a rozhodně není osamocena. Za to Junckerovi se třesou ruce už teď a Merkelová si jistě uvědomuje, čí armáda je v Německu stále usazená. Knihovník Schulz si bude hledat knihovnu, ve které by mohl z polic zametat prach a vzpomínat na to, kam dovedl svou sobě podřízenou Evropu.

 Mezi tím u nás ČSSD posiluje před blížícím se podzimem o lidi, kteří pracovali na agresivní a špinavé předvolební kampani Hillary Clintonové. Což by mohlo být přínosem, protože Američané v té minulé řežbě o posty pomáhali Andreji Babišovi. Možná nás čeká mnoho kýblů špíny, ANO si jistě nenechá nic líbit. Otázkou je, kdy od někoho z tandemu Sobotka-Babiš uslyšíme pozitivní ohlas na americké volby. Zvláště když si Sobotka brousí zuby na funkci v Bruselu a Velký Andrej na předsedu vlády země, která bude pod sílícím tlakem týkajícím se přijímání německých nepohodlných migrantů. Ani jeden z nich radost jistě nemá, i když Babiš se tváří neutrálně. To i přes nedávná americká školení, která podstoupil. To již vůbec není třeba mluvit o příznivci globální kaše Karlu Schwarzenbergovi, ten se v slzách jistě málem utopil, s ním pak všichni Halíkové , Kohoutové, Šabatová s Dienstbierem dosud polykají naprázdno. Havel se dokonce snažil o nazemivzetízpět  a oživit doktrínu-Správně nastavená láska a pravda zvítězí. Politické elity budou muset rychle do šatny pro nové kabáty a jen tak se nevzdají.

  Smutek drží i řada novinářů již na podzim popisujících stvůru Trumpa v nejhorších barvách, Hillary Clintonová se měla naopak stát nositelem pokroku osm let nám podstrkovaného nejčernějším prezidentem v historii USA. Zde prosím určovatele toho, co je rasistické a xenofobní, aby si uvědomili, že není myšlena pleť, ale skutečná existence a činnost Obamy na politickém piedestalu. Clintonová byla politicky u několika světových excesů a přisluhovala režimu a zájmovým skupinám, které dostaly Obamu na osm let do čela největší světové nemoci. Média tak dostala zásadní ránu, jejich prognózy  nevyšly a opět se ukázalo, že přání je sice nositelem myšlenky, ale ne každé se i přes maximální snahu musí splnit. Podobně dopadl i zástup herců a jiných komediantů, to platí pro naše a i ty americké.

  No a my všichni ostatní se radujeme. Někdo inauguraci oslavil láhví šampaňského, jiný složil oslavnou ódu. Naději přinášející novým americkým prezidentem je třeba přetavit ve skutečnost vedoucí k návratu normálního života bez cenzur, oklešťování práv a svobod. Nemůžeme však spoléhat na to, že logiku a poctivost bez falše a přetvářky při tvrzení naprostých nesmyslů vrátí do naší politiky Trump. Tomu musíme pomoci sami. Je čas opřít se do našich elit a změnit jejich složení. Malé vítězství může být předzvěstí výhry v konečné bitvě. USA se podílely na rozkladu Evropy i světa, nyní budou muset řešit vlastní problémy a napravovat osmiletou zvůli. Na Starý kontinent nebude dost času. Odložme tedy ještě oslavy a zbavme se garnitury této doby v čele se Sobotkou a Babišem. Je ideální čas začít znova. Možná i bez EU.

J3.K