Vyčerpaná je kapacita personálu, nikoliv lůžek…

  Přesto zůstává plno nezodpovězených otázek. Velká část ostatních lůžkových oddělení mimo JIPek zůstává zavřených a nevyužitých, odložené jsou operace a jiné zákroky, často i relativně akutní, například ortopedické. Z toho vyplývá, že ani takto ušetřený personál v této době nedostačuje potřebám nemocnic. Jistě, část zdravotníků se průběžně potýká s onemocněním, někteří rodiče zůstali doma s dětmi nechodícími do školy, ale přesto jde o evidentní nedostatek lidí pracujících ve zdravotnictví. O kdysi prestižní zaměstnání ztrácí mládež zájem a je to podobné, jako s jinými obory, u kterých je vyžadována zručnost a schopnost přemýšlet. Jde tak o dlouhodobý problém koncepce školství.

  Od dob tzv. Sametové revoluce se rapidně změnilo a místo výchovy a investic směřovaných do jisté osvěty a zaměřování se na potřebné profese plodí školy nepotřebné sociology, absolventi humanitních věd později zaměstnaných tak, aby vůbec něco dělali. Už nechybí jen zedníci, elektrikáři, strojníci na bagrech či instalatéři a další dělnické profese, nedostatek je i stomatologů, obvodních a odborných lékařů, ale také sestřiček, laborantů a dalšího zdravotnického personálu. Zato máme mraky absolventů obchodních škol, gymnázií a později vysokoškoláků s diplomy, které si mohou vystavit v rámečku na zdi, ale jsou jim k ničemu. Hledat uplatnění na základě jejich získán je těžké a často končí na recepcích, ale také za pultem v McDonaldu. Jen málokdo z nich se zapojí do skutečně produktivního procesu, spíše patří k těm, kteří jsou společností tak nějak vlečeni. Myslí na to někdo ve chvíli, kdy vybírá svému potomkovi budoucí vzdělání?

  Důsledkem této politiky je nynější stav ve školství a došlo i na paradoxní situaci. Koronavirová ,,pandemie“, která paradoxně svými počty postižených žádnou pandemií není, navíc jde o velmi kontroverzní stav způsobený jistým záměrem, odhalila zásadní nedostatky v našem zdravotnictví. Pokud se zamyslíme nad některými kroky vlády, musíme se buď smát, nebo naopak plakat. Proč se za konečných cca 100 milionů korun zřizovala polní nemocnice v Letňanech, když řada nemocnic není schopna personálem pokrýt ani péči o pacienty na všech svých lůžkách? Dopředu bylo jasné, že by se o případné nemocné v této polní nemocnici neměl kdo starat. Proč byly z prodeje staženy dopředu léky, u nichž existuje možnost, že mohou ulehčit průběh nemoci a dosud se mimo několika odvážlivců nepokusil nikdo oficiálně ani po roce daná léčiva vyzkoušet? Proč se manipuluje s počty nakažených a nemocných a nikdo nerozlišuje reálné pacienty od těch, kteří se s virem vypořádali bez příznaků nemoci?

  Takových proč je více. Proč se k diagnostikování viru používá PCR metoda od počátku nevhodná k stoprocentnímu zjištění viru. Jak je možné, že ani antigenní testy nejsou vypovídající o skutečném stavu populace? Z jakého důvodu se nikdo nezabýval správnou diagnózou průběhu nemoci a plicní ventilátory jsou nasazovány i přesto, že plíce jsou ucpávány sraženinami, což lze ovlivnit včasným podáním dostupných preparátů? Proč loni tolik vychvalované roušky údajně zbrzdily rozvíjející se pandemii a letos je přiznáváno, že nejsou k ničemu? A místo nich jsou povinné respirátory původně určené k jiným účelům a vzhledem k velikosti virů naprosto nevhodné. Proč se tají následky používání vakcín a zároveň se lže o tom, kdo a jak úspěšně byl očkován, přestože například lékaři se očkování vyhýbají a místo toho používají vitamínové injekce? Proč vzniká tolik pochybností spojených se vznikem viru, jeho zneužitím a rozmístěním po celé planetě. Proč je covidu věnována taková pozornost, když lidstvo zužuje mnohem více závažnějších nemocí.

  Těch pochybností je příliš mnoho a avizovaný. Zarážející je i samotné objevení se viru, jeho předem očekávaný příchod, také neochota zabývat se tím, jak je možné, že něco takového laboratoře mohou vůbec tvořit. Přidejme teorie o průmyslovém śíření, chemtrails, 5G a dalších úkazech spojovaných s ,,pandemií“ a nazývaných jako konspirace. Už jen vznik těchto úvah a velmi časté zjištění, že ne vše je konspirace, navozuje vcelku oprávněný pocit, že s lidstvem není něco v pořádku. Zarážející je i to, že některá území si s covidem poradila, ale v těch nejvíce rozvinutých a dostupnou hygienou se vyznačujících zemích soustředěných na evropském a severoamerickém kontinentu se nákaza šíří dále. Politika má přednost před zdravím. A jistotou je i to, že hnacím motorem pandemie zůstávají zisky jednotlivců a některých firem. Kdybychom znali reálné odpovědi na všechna proč, bylo by po covidu. Místo toho nás čeká další lockdown. Není to vše více než jen k zamyšlení?

Jindřich Kulhavý