Když ženy chtějí….

    Představíme si situaci, kterou lze považovat za běžnou. Na baru sedí několik lidí a náhle přijde žena. Její půvab všechny přítomné muže přinutí otočit se za ní a pohledem spočinout na ladných křivkách vlnících se boků, dlouhá a zářivá hříva je doplněna jiskřivým pohledem. Ti, kteří v podniku nesedí sami, jen pokrčí obočí, možná fantazie zapracuje. Všichni ostatní zbystří své smysly, odhadnou své možnosti a ti nejodvážnější se změří navzájem a pokusí se zapůsobit způsobem, o kterém si myslí, že je přivede k branám úspěchu, tím jsou myšleny příslušné dveře vytoužené ložnice. Pokud jste si představili tuto scénu, pravděpodobně jste inspiraci našli v nejednom filmu.

   Zkusme to v obráceném gardu. Na právě probíhající dámské párty se nečekaně objeví atraktivní muž, z něhož čiší sebevědomí a charisma. I zde se zbystří smysly přítomných dam. Přidá se vědomí existence konkurenčního prostředí a dojde ke koncertu vytváření možností upozornit na vlastní osobu. Každá volí svůj způsob, lascivní a všeslibující pohledy, nucený smích, minisukénka vykasaná výše, provokující chůze středem podniku. Tento obrázek sice není tak obvyklý, přesto jako bychom viděli nějakou reklamu. Ale i tak to něco naznačuje.

  Pokud muž po ženě zatouží a není to šílenec zneužívající větší fyzickou sílu, snaží se zapůsobit šarmem, svou úspěšností, někdo majetkem, jiný svou muskulaturou, znalostmi, uměním, prostě tím, v čem se cítí zajímavým. O výsledku se sice dá často pochybovat, nicméně valné většině se podaří párkrát za život dámský protějšek zaujmout a získat.

  Jak to však máme u žen? Pokud žena stojí o nějakého muže, má po ruce daleko více trumfů. Tím hlavním je vrozená pánská lovecká vášeň, geneticky přírodou podsunutá slabina. K tomu se přidá neskutečně účinná ženská rafinovanost a umění prodat své přednosti, přímočarost vedoucí ke kýženému výsledku, daleko menší riziko ztrapnění se vzhledem k absenci mužského ega a naprosto jasná představa o tom, jak věci následující budou probíhat. Muž jde do svádění s tím, že si řekne: ,,Chci jí a pak to nějak dopadne.‘‘ Žena to má asi jinak: ,, Dostanu ho.‘‘ A umí za tím jít systematicky. Uvědomuje si své přednosti a umí je zvýraznit, více pozoruje, vnímá. A když něco chce, dokáže opravdu hodně.

  Ženy jsou ve všem, co dělají, daleko systematičtější. To se týká i svádění a naplnění své touhy. Dokážou myslet na vše, jejich smysl pro praktičnost někdy umí vyrazit dech. Přiznejme si však, že to mají jednodušší. My muži se někdy něčemu tak neradi bráníme. A ženy to dobře ví.

J3.K