Konec mateřské

 Pocitově nastává doba částečného odloučení, muž chodí do práce, plno činností, které oba rodiče dělali dříve dohromady, se stává doménou toho jednoho. Žena se stará o miminko a domácí práce, muž obstarává materiální a finanční zdroje potřebné pro další chod domácnosti. K tomu ovšem nadále zůstávají v běhu jeho další záliby, koníčky, takže je doma z pohledu ženy daleko méně, než by pro ni bylo ideální. Také komunikační možnosti dítěte rostou až s jeho zvyšujícím se věkem, v prvních měsících je tedy velkému procentu mužů s miminem sice fajn, ale jejich vztah se daleko více rozvíjí až tehdy, kdy se potomek stává aktivní součástí vzájemných her.

   Žena tím strádá, ale je to příroda v nás a novorozenec prostě mámu potřebuje více, než nás otce. S ubíhajícími měsíci a roky, které tráví žena doma, ztrácí často kontakt se vzdálenějším okolím a paradoxně i se světem partnera. A začíná se těšit na okamžik, kdy potomek vstoupí do školky a jí se otevřou dveře z domova do nového zaměstnání a…často i úplně jiného života.

   Po překonání prvních dnů a zapojení dítěte do dění v našem školství nastává okamžik, kdy se začne zase rozhlížet kolem sebe. Na tvář se vrátí několik let zbytečně opomíjený make up, vlasy se po delší době upraví do moderního střihu, podpatky nahradí tři roky nošené kecky, boky obepne minisukně a z mladé maminky často se oblékající do pohodlných tepláků se stává opět krásná a přitažlivá žena vykřikujíc bezhlasně do světa..Jsem tady!!!. Muži začínají projevovat zájem a ona zjišťuje, že ten žbudlík doma, který si jí poslední dobou moc nevšímal (přiznejme si, že vina byla oboustranná) a na kterého pořád jen čekala, ji vlastně už tak moc nezajímá a nepřitahuje.

   Opět je to příroda, tam venku je u absolutní většiny druhů zvířat normální, že po prvním potomkovi přichází další s jiným partnerem, změny jsou na denním pořádku. A u Homo sapiens? Žena poznává nové lidi, nabývá ztracené sebevědomí, vrací se k chuti se opět bavit jinak, než jen žehlením, čekáním a uklízením. A možností k tomu má mnoho a je jen na ní a na partnerovi, jak se s tím dokážou vyrovnat. Je to totiž období, kdy konec něčeho může způsobit zvrat, o němž nikdo před pár týdny ani neuvažoval.

  Dá se tomu zabránit? Asi ano, aktivní život matek i v období mateřské dovolené a schopnost nerezignovat před okolnostmi spojenými s raným obdobím mateřství, péče o sebe samou i přes vysilující kolotoč povinností, porozumění muže a jeho podpora, to vše může být cestou k udržení rodiny. A doufat, že příroda v ženě nezvítězí. Je to ovšem těžký boj. Většinou. Návrat po mateřské do plného života je totiž vždy plný rizika.

J3.K