Otázkou je, proč to lidé dělají….

  Pokud bychom to brali do důsledku, v podstatě mají jeden hlavní úkol. Rozmnožovat se a udržet lidstvo při životě. To jim celkem jde. Vše ostatní už se liší, ač plno věcí dělají spolu. Zpočátku je důvodem láska, zamilování, postupem času je tím hnacím motorem co? Pravděpodobně morálka. Přemýšleli jste někdy o tom, proč spolu partneři zůstávají i po mnoha letech nespokojenosti ze vzájemného soubytí a po vyprchání lásky? Zkusíme si udělat určité pořadí.

1.       Děti. Jsou většinou velmi podstatným podnětem k tomu, aby jejich rodiče překonali rozpory, někdy vzájemnou nevraživost, v krajních případech nenávist i násilí. Jejich existence dokáže být velkým pojidlem, někdy dokážou pomoct překonat kritické situace.

2.       Společný majetek. Je jedno, kdo se jakou měrou podílel na jeho vzniku. Obavy jsou oboustranné. Ztráta pohodlí, dělení oblíbených věcí, tahanice o maličkosti i o daleko podstatnější kousky. Často hrozí dlouhé spory právníků obou stran, občas se situace hrotí výhružkami a mstou.

3.       Obava z reakce okolí. Většinou těch nejbližších z rodiny, občas i z lidí ve vesnici, ze společných přátel.

4.       Setrvačnost, lenost a zvyk. Někteří lidé jsou prostě moc pohodlní něco řešit. Bojí se zariskovat a začít někde jinde od začátku, ač jsou vysáváni stávajícím stavem, nemají v sobě energii udělat změnu.

5.       Strach z fyzického násilí, většinou ze strany muže. Pravdou je, že mnoho žen se bojí oprávněně, ego, hloupost, alkohol a větší síla na straně muže je často opravdu překážkou, aspoň plno partnerek to tak bere.

6.       Nedostatek fantazie. Plno lidí si vůbec nedokáže představit, co by dělali, kdyby se rázem ocitli v situaci bez něj/ní. Neuvědomují si, že je na světě každý sám za sebe.

7.       Ekonomická situace po rozchodu. Určitá ekonomická závislost je běžná, ale někdy v průběhu partnerství dochází k úplnému odříznutí jednoho z partnerů, většinou ženy, od reality běžného života, od práce a vlastních příjmů. Restart je pro mnohé nepředstavitelný a výjimečně i nemožný.

8.       Právě ta morálka. Otázka:,,Nemohu za vše já?‘‘ Často je to falešná cesta, která k ničemu nevede.

  Vybral jsem asi ty nejvýznamnější důvody, proč spolu mnoho partnerů zůstává i přesto, že většina krásného je už dávno pryč.  Přiznejme si, že procento rozvodovosti by bylo úplně jiné, kdyby těchto osm bodů neexistovalo. Věrnost až za hrob je totiž i v přírodě ojedinělým jevem.  Normální je v ní prostě změna, která je nám lidem často upírána morálními kodexy, někde i zákony. Ale jen málokdo si uvědomuje, jak nám často brání nedostatek odvahy něco udělat a změnit ve skutečně plnohodnotném životě prožitém na plno. Tolik lidí žije tak, jako blázen ve své svěrací kazajce. Stěžují si, sní, přemýšlí, ale zůstávají. Jen mne napadá, není to ztráta času. Nemáme ho náhodou málo? Nu…nevím. A každopádně šťastní jsou ti, kteří takové problémy neřeší.  Kolik jich však mezi námi je?

J3.K