Příběhy ze života - Jak přijít o děti a následný boj s OSPODem. 21.díl

  Malý bráška povyrostl a nezavře pusu, tak je to už pro něj parťák. Společně si hrajeme a já jsem hodinu šťastná máma dvou dětí. Když kluky vidím, je mi moc líto, že nemohou vyrůstat spolu, a že otec staršího syna to nechápe a naopak bojkotuje, vyjadřuje se proti tomu, aby tam bráška se mnou chodil. A ještě se vyjadřuje ve smyslu, že to dělám proto, abych měla kontakt bez práce, že dám děti společně do herny sociální pracovnici a mám vystaráno…

  To, že je tento pán bez empatie a zaměřený pouze sám na sebe, vím, ale vždycky si říkám, co za těmi blbými připomínkami je, to, aby se bráchové neviděli nebo, abychom si ten ubohý malý kontakt, který máme, náhodou pořádně neužili. Vždycky jsem si říkala, že mít dítě s touhle osobou byla velká chyba, ale říkala jsem si, že ale mám skvělého kluka, jenže on mi ho sebral a smutné je, že za podpory mého otce.

  Můj otec je úplně zmanipulovaný a nenechá si nic vysvětlit a já ani nevím, zda mu chci ještě něco vysvětlovat. Můj táta je umělec a jediné, co si z mého dětství pořádně pamatuji, je to, že v mých 11-ti letech mamince oznámil, že má jinou paní a od té doby naše rodina nefungovala. Taky si pamatuji, že asi nikdy nepřišel domů úplně střízlivý, on vodu nepil, na žízeň pivo, jinak víno, a když jsem ve 14-ti letech musela zvedat hovory jeho milenky a on byl sice doma ale ovíněn a s paní nechtěl mluvit, tak jsem k němu postupně ztrácela respekt.

  Máma se s ním rozvést nechtěla, že bychom neměly kam jít, od osmnácti let jsem pak viděla otce ojediněle a až když jsem se pak rozváděla já, snažil se o mě postarat, stali jsme se pak docela kamarády, maminka v té době byla ode mne daleko, platila jsem mu společné dovolené, které jsme si opravdu užili, ale naučil mě tak pít víno.

  Když jsem byla podruhé těhotná, začal ho kontaktovat otec mého staršího syna a začal ho zpracovávat. Můj otec mě posílal na potrat, na který jsem nechtěla, chtěla jsem, aby můj syn nebyl jedináček, protože já byla, tak jsme se začali hádat a čím dál méně spolu komunikovat. Když jsem pak po porodu onemocněla, tak mi pomoc odmítl a naopak na Ospodu a u soudu podpořil svými dopisy to, aby mi vzali syna z péče. Dopisy jsem posléze četla, byly to lži a nebo velmi přibarvená pravda. Hrozně mě bolelo to číst a nechápala jsem, jak toto může udělat otec svému dítěti, když věděl, že můj syn je pro mě můj život!!!

  Ta manipulace mého otce stále pokračuje, bude to pět let, co jsme se neviděli, občas přijde nějaká sms, z které jsem ale vždy v šoku, vždy táta jen řeší nějaký drb, co se k němu dostane, a když si začneme psát, vyjde najevo, jak mu otec mého syna ve všem lže a on tomu věří. A když se mu to snažím říct, tak jsem pro něj za blázna, který se ještě neuzdravil…

  Opět se sama sebe ptám, proč to ten člověk dělá, proč ze sebe dělá pečujícího otce, když to ve skutečnosti tak není, proč lže mému otci, že je s mým synem někde, přitom je můj syn sám u babičky, proč vlastně narušil vztah s mým otcem, o kterém věděl, že byl pak celkem dobrý. Záviděl mi tátu? Jemu otec zemřel nebo chce dědit? Žádný dobrý úmysl v tom totiž určitě není!

  Smutné je, že můj táta tomu věřte!!! A tak se ptám, kdo ještě? Můj syn?, soudkyně?, Ospod? Každopádně na manipulátory si dávejte pozor, protože opravdu umí svému okolí zkomplikovat život, když jim to dovolíte!