Příběhy ze života - Jak přijít o děti a následný boj s OSPODem. 9.díl

  Návrat z léčebny je vlastně těžký, obzvlášť kdyby na to byl člověk sám. Dále je nutné dodržovat i nadále nějaký režim, mít někoho blízkého, kdo pomůže v případě úzkosti. Na mě čekal otec mého mladšího syna, byl hodný a snažil se, aby vše bylo v pořádku a nedělo se mi nic, co by mě mohlo rozhodit a začali jsme konečně společně zvládat a řešit boj o děti.

  Spousta lidí nemá práci, a tak také v závěrečné práci píšete o svém plánu po léčení, měl by být ve Vaší hlavě připraven už před propuštěním. Je dobré mít doléčování, a tak jsem v rámci dokazování Ospodu nastoupila v podstatě na další léčbu do denního stacionáře na 6 týdnů. Paradox pak byl, že se u soudu mluvilo tak, že se stále léčím, místo aby to brali jako plus.

  Myslela jsem si, že tito pracovníci vědí něco o léčbě a této nemoci, ale asi moc ne. Paní na sociálce si asi myslela, že jste v léčebně na lůžku a dávají Vám léky, a ty Vás uzdraví. To mě pobavilo. Takové léky bohužel neexistují, vše je o Vaší hlavě. A přestože soudní znalec řekl, že k remisi dochází po 6 - 12  měsících, pracovnice Ospodu se držela 12-ti měsíců.

  Vzhledem k tomu, že přechodná pěstounská péče má trvat 1 rok, a to už jsme dávno překročili, vznikl pak ze strany Ospodu nápad, že by byl můj mladší syn svěřen mé mamince, která by bydlela s námi a my jí s péčí o syna pomáhali. Do té doby jsem důvěřovala paní pěstounce, i když už mě jednou tak nějak podrazila a nechala mi omezit návštěvy, ale to jsem si pořád dávala za vinu, že jsem onemocněla. Mamince svěřili syna v podstatě hned a začlo předávání syna, které po měsíci paní pěstounka začala bojkotovat, až se odvolala. Ano takto dlouho to trvá, od rozhodnutí soudu čekáte na nabytí rozsudku a doložku skoro 2 měsíce!

  Dva měsíce musí syn cestovat mezi Vámi a pěstouny, syn byl samozřejmě z toho unavený a co mu máte pořád říkat, proč ho musíte vracet?! Pěstounka ve svém odvolání napadla moji maminku, že si syna v podstatě nepřebírá a moji osobu, že jsem k nim chodila pro syna pod vlivem, a také použila či překroutila některé soukromé informace, protože říkala, že musíme mít mezi sebou absolutní důvěru a já ji věřila. Chovala se jako kamarádka, která vše chápe...

  Předávání probíhalo v době Covidu, paní pěstounka sama odsouhlasila, ať maminka necestuje, ať si pro syna chodíme my a já chodila na doléčování několikrát týdně, měla jsem doklady o léčbě a abstinenci. Odvolání způsobilo to, že nám opět omezili styk se synem, už jsme ho měli 3 dny v týdnu u sebe a najednou kontakt 1x za 14 dní na 2 hodiny s asistencí!!! Aby nás prověřili, zájem mojí maminky a moji abstinenci. Navíc se to vše stalo před Vánoci, a tak nějak po 20. prosinci už na tomto úřadu Ospod snad nikdo nefunguje.

  Na Ospod jsme psali, volali, ale nikdo nezvedal telefon a na e-mail nereagoval. Nakonec jsme dostali termín schůzky až na 6.ledna. Proč Ospod situaci osobně neprověřil? Proč s námi nikdo nemluvil? Vše zařídila Dobrá rodina a paní pěstounka. Když jsme situaci chtěli řešit s Dobrou rodinou, vymlouvali se na Ospod a Ospod situaci vyřešil tak, že nám poslal termín schůzky za 3 týdny...

  A co bylo s mým starším synem? Zažádala jsem soud alespoň o častější kontakt, otec byl však proti tomu, a tak začal syna manipulovat! Celou dobu mi předtím jen psal "běž se léčit", během léčby "Ty to stejně nedáš" a ať si nemyslím, že se mnou bude někdo jednat v rukavičkách a pak už jen blokoval kontakty jako dobrou výmluvu používal Covid, syna jsem skoro vůbec neviděla a nebylo mu hloupé ani to, že ho dotáhl k soudu a donutil vypovídat, že se mě bojí.... Ospod nezasáhl, přestože jsem na vše upozorňovala a ze zpráv z probíhajících  kontaktů bylo zřejmé, že se mě syn nebojí... Soud mi častější kontakty se synem nedal.... Po víc jak roce od nařízení o asistovaných kontaktech... 

Pokračování příště...

Bára