Pudy, ale který z nich vede?

  Zaměříme li se na ty lidské, je otázkou, který je nejsilnější. Plno si z nás by možná tvrdilo, že i pro lidi platí to samé, co pro zvířecí říši. Množit se je potřeba nejen proto, abychom si udrželi výsadní postavení mezi ostatními živočichy, ale navíc jde o fajn  akt. Aspoň ten přípravný získal u mužů i žen velkou popularitu, to bez rozdílu pohlaví. Pravdou sice je, že náhled na milování, jeho provádění a okolnosti k němu vedoucí, může být lehce rozdílný, ale nakonec se většina párů shodne a dojde k nepsané (no, někdy i psané) dohodě o tom, co jak bude.

  Dalším velmi silným je pud sebezáchovy. I tady jsou určité rozdíly mezi jedinci. Někteří adrenalinoví sportovci občas vypadají, že ho ztratili. Vidíte li záběry horolezců pod vrcholem Mont Everestu, u nichž je jasné že nahoru to ještě jde, ale dolů už nic moc, lyžaře ujíždějícího před lavinou a doufajícího, že jeho stokilometrová rychlost je vyšší, než třistakilometrová špičky laviny, myslíte si, že tento pud může u některých lidí chybět.

  Podobně to vnímáme u závodníků na motocyklech pokořujících trať na ostrově Man, u pitomce sázejícího se, kolik vodky naráz vypije, také příznivci některých vodních sportů a těch, ve kterých Vám zmizí pevná půda pod nohami, nám mohou připadat tak trochu mimo. Tady všude je velmi silným soupeřem pudu sebezáchovy adrenalin. Ten je někdy opravdu strůjcem neuvěřitelných pitomostí vedoucích k sebezničení.

  Nevím, upravuje li právě on chemické procesy v mozku, ale ty myšlenkové určitě. Výše jsem jmenoval pár příkladů, kdy to bez této reakce v naší hlavě jinak nejde, ale denně se podobné věci stávají kolem nás a přiznejme si, že i nám občas mozek vypne a my se poté divíme, co jsme přežili. Situace na silnicích, sportovištích, při běžném vytahování se a soupeření o vytoužené protějšky jsou ideální možností, jak se několikrát denně zabít. Systematičnost některých šílenců je až zarážející a většinou nakonec dojde na proslulé utržené ucho od džbánu, se kterým se pořád chodilo pro vodu.

  Ovšem dle mého názoru je nejsilnější pud mateřský. Naštěstí, protože pokud si uvědomujete, co vše musí žena matka vydržet, je většinou pro nás muže nepředstavitelné. Můžeme si na ženy stěžovat, některé občas i nesnášet, můžeme jim nerozumět, ale je třeba si uvědomit jejich přínos pro lidstvo. Zkusím to nyní trošku otočit a vžít se do role ženy. Chce li dítě, většinou si musí vybrat vhodného dárce geneticky vhodného materiálu. Už ten výběr je občas dřina, a když se nakonec později projeví jinak, než se očekávalo, čeká ženu ještě větší a téměř celoživotní. Navíc i zde vyplavený adrenalin dělá často své…

  Devět měsíců po závažném rozhodnutí nosí budoucí matka potomka v břiše, přitom zásadně mění svůj tvar a návyky. Tedy většinou, to má li mateřský pud správně vyvinutý. Porod samotný není nic, co by většina chlapů a hrdinů snesla, nejhorší je ta jistota, že to bude bolet a hodně dávno před tím, než se mimino podívá na svět žena ví, co přijde. Když už se to stane, začíná pravá řehole. Té práce, noční vstávání, udržet nervy na pochodu i ve chvíli, kdy otec odchází na fotbálek bez pocitu viny a přesto, že řvoucí batole má teplotu čtyřicítku, to vše vyžaduje více, než pán tvorstva unese.

  Díky tomu se v ženě utváří pouto, které ji nutí své dítě bránit proti všem a všemu i za cenu nasazení vlastního života.  Její vztah v tuto chvíli převyšuje v normálním případu cokoliv a stranou jde i partner. Je jedno, co její dítě ohrožuje, i v drobné bytosti se najde obrovská vůle a síla, která se vzepře okolnostem. Bez jakéhokoliv pudu sebezáchovy nabídne matka svůj život, vše, co pro ni něco znamená, to jen proto, aby uchránila své mládě před nebezpečím.

  Jak tedy vidíte, vyjmenoval jsem tři pudy, ale u mne jednoznačně vyhrál v důležitosti ten mateřský. Bez něho bychom dávno vyhynuli a s námi i plno dalších živočišných druhů. A zato je třeba ženám poděkovat. Umí překonat únavu, stres, ztrátu svobody, majetku i času na sebe samotnou a i jen jedna z nich zvládá to, co by ani parta hasičů s podporou siláku z posilovny za rohem nezvládla. A k tomu….se umí ještě líbit. Všechna čest dámy. Moc děkuji a….jdu na golf,

J3.K