Strach

Každý z nás jej poznal, rozdíl je pouze v tom, jak se s ním dokážeme poprat. On totiž umí být velmi zákeřný, jednou přijde rychle a nečekaně, jindy se plíží a přepadává ze zálohy. Ne vždy je strůjcem komplikací, jsou situace, kdy nám naopak jeho existence zachrání život, majetek nebo štěstí.

  Pro představu zmíním namátkou třeba zahnanou chuť na krásnou kamarádku vaší manželky, případně na kolegu manžela, rozhodnutí neskočit ze skály do vody, které přišlo těsně před tím, než z ní vytáhli jiného, a on tráví zbytek života na vozíku. Nebo nenasednutí do auta, na motorku k člověku, o kterém všichni říkali, že umí a vy teď koukáte na jeho rakev, která za zvuku jeho oblíbené písně pomalu zajíždí tam, odkud se nikdy nevrátí. Také jste neinvestovali do zvláštního systému, v němž ten na vrcholu královsky zbohatnul, zatímco vás to stálo poslední úspory. Ano, i strach umí být užitečným.

   Je však mnoho životních příběhů, které strach vytvořil k obrazu svému. Nevím, uvědomujete li si, kolik žen ve vašem okolí se bojí svých mužů, kolik dětí se bojí rodičů, pedagogů, trénérů, jaký vliv na podnikání má zvůle finančních úřadů? V mezilidských vztazích je obava z toho druhého většinou jen znakem nezdravého prostředí, ve kterém se dotyční nacházejí.

   Používání síly výrazně vyvinutějšími jedinci, a tím nemyslím pouze fyzicky, ale i po stránce psychické, nazývám nepřípustným. A proti teroru je třeba se bránit, v tomto případu považuji za možné použít i prostředky nepřiměřené obrany a nemyslím pouze na fyzickou stránku věci. Jde například o to, snaží li se muž ženu zahnat do kouta hrozbou vlastní síly a prezentací toho, že ho nic nezastaví.

   V opačném gardu jde většinou o vydírání pomocí dětí, možný je také útok na majetek, případně zneužití znalostí o podnikání a způsobu nabytí finančních prostředků. Je mnoho partnerství, která jsou spolu jen z důvodu obavy z následků rozchodu a snaha jednoho z nich opustit zažitý svazek rozpoutá válku, jejímž výsledkem jsou nadité peněženky rozvodových právníků a v horším případu i finančního úřadu. Zde je třeba velmi často hledat odvahu a řešení, jak předejít zbytečným ztrátám, nemusí být zrovna jednoduchá…

   Přesto hrozba fyzického násilí je horší, degraduje člověka a může jej dovést až k místu, kde se rozhoduje, zda chce ještě být. Jde o to se rozhodně nevzdat a radši vyhledat takovou pomoc, která bude adekvátní k situaci a dokáže odvrátit hrozící nebezpečí a nátlak, někdy třeba i za cenu razantního potrestání toho, kdo situaci a násilí vyvolal.

  Strach dětí bývá většinou pouze obavou z toho, jaký přijde trest za cokoliv. Zde je na nás dospělých zvážit, co přiměřené jest a co nikoliv. Může být nástrojem k výchově, ovšem jen velmi okrajovým, doba si žádá více diskutovat, vysvětlovat a vést potomky k pokoře a úctě. Respekt by měl být přirozeným důsledkem vzájemného přístupu. Výjimkou je opět prostředí, ve kterém dochází k mimořádným a trestuhodným jevům, v těchto situacích je třeba jednat rázně a rychle ku prospěchu dětí.

   Podobné je to i v zaměstnání ve vztahu zaměstnavatel, zaměstnanec, nadřízený a ti pod ním. Pokud nelze v klidu odejít, je třeba si vše nejdříve v klidu spočítat a v pokud začneme bojovat, pak od začátku tvrdě a neuhnout. Jak vidíte, i strach má dvě tváře. A je jen na nás, chceme li v něm žít, nebo se mu postavit .

J3.K