Žárlivost
www.inadhled.cz Pokud nás napadají různé vlastnosti a situace, které udržují vztah mezi ženou a mužem, je proti nim jedna, která jej spolehlivě ničí. Žárlivost.
Pro jedny důkaz lásky, pro jiné okov, který jim byl připevněn k noze a oni jsou nuceni s ním každý den žít. Žárlivost má dvě podoby. Jednou je ta, která ničí toho, kdo žárlí, druhou je likvidující smršť pro toho, na koho je žárleno. Vztah, láska, zamilování, to vše začíná pohledem na toho druhého, představou o společném životě, o něžnostech, o důvěře. Je to velmi poetický začátek proložený vášní a touhou.
Jak snadno se tento stav změní. Stačí špatná myšlenka, vzpomínka na minulý vztah, něčí jízlivost, neschopnost ovládat své představy a touha ukojit zvědavost. A na konci té změny je tragické ukončení romantiky, hádky, úskoky, prohlížení mobilů, počítačů, kabelek, někdy i násilí. Přitom vše vzniká z nedůvěry, tam, kde by měla být místo snahy zjistit něco nekalého touha stát se právě tím dokonalejším a konkurenceschopnějším partnerem, právě tam začíná konec.
Žárlivost nic neřeší. Pokud milujeme, musíme vědět, komu svůj cit dáváme, jaký je a proč takový je. Samozřejmě důvody k pochybám bývají, ale není správné je nejdříve hlučně a agresívně vyhledávat, dělat preventivně peklo a teprve poté zjistit, jaká je pravda. Protože ta se naším chováním změnit nedá. Citová schizofrenie, hysterie, neoprávněná představivost, to vše dokáže pouze otrávit vše, co otrávit lze. A především sebe samého. V podstatě jde o hrubé násilí na duši své, ale i na duši toho, koho milujeme.
Žárlivost není důkazem lásky, je to projev touhy vlastnit. Ale můžeme někoho vlastnit? Nikoliv, můžeme ho získat, nebo ztratit. A na nás je přijmout pravdu, vyrovnat se se skutečností a zůstat, nebo hrdě odejít. Žárlivost je jako jed, na který není protilátka. Jediná možnost je odejít od ní co nejdále....
Mějme strach o partnera, to je v pořádku, ale dejme mu možnost řídit vlastní život dle jeho úvahy, nechme mu jeho prostor, pokud jsme natolik kvalitním partnerem, jistě zůstane. A pokud odejde, ta chyba může být i v nás. Nebo v genetickém kódu, který je v nás a je nastaven jinak, než nám káže morálka. A s tím žárlivost nic neudělá. Je to totiž jen nemoc.
J3.K
